Juqpaly aýrý salasyndaǵy zamanaýı zertteýlerge sáıkes, planetadaǵy juqpaly aýrýlardan bolatyn ólim sebepteriniń tiziminde týberkýlez birinshi orynda.
Týberkýlez barlyq jerde taralǵan.
Qazirgi ýaqytta týberkýlezben syrqattanýshylar kórsetkishinde jahandyq ósýde. Týberkýlezdiń paıda bolý sebepteri men damý prınıpteri jetkilikti zerttelgen. Qazirgi ýaqytta búkil álemde syrqattanýshylyq pen ólim-jitimniń ósýi baıqalady.
Bizdiń zamanymyzdaǵy týberkýlez. Bul aýrý qanshalyqty jıi kezdesedi?
Ótken ǵasyrdyń ortasynda keıbir elderde (mysaly, AQSh) týberkýlez derlik joıylǵan aýrý dep sanaldy. HH ǵasyrdyń aıaǵynda týberkýlezben syrqattanýshylyq kúrt ósti. Bul úrdis kúni búginge deıin jalǵasyp keledi. DDSU (Dúnıejúzilik densaýlyq saqtaý uıymy) derekteri boıynsha tek 2006 jyly ǵana týberkýlezdiń 9,2-den astam jańa oqıǵasy tirkelgen.
Týberkýlezdiń qozdyrǵyshy
Týberkýlezdiń qozdyrǵyshy týberkýlez taıaqshasy (Koh taıaqshasy, týberkýlez mıkobakterııasy, mycobacterium tuberculosis) - óte agressıvti jáne tózimdi mıkrob. Týberkýlez qozdyrǵyshy keptirilgen qaqyryqta, topyraqta, lastanǵan zattarda uzaq ýaqyt ómir súre alady, sonymen qatar Kohtyń taıaqshasy kóptegen dezınfekııalyq quraldarǵa óte tózimdi. Týberkýlezdiń qozdyrǵyshy mıkobakterııalar tuqymdasynan shyqqan, oǵan Koh taıaqshasynan basqa mycobacterium avis, mycobacterium bovis (qustar men iri qara maldyń mıkobakterııalary) kiredi. Belgili bir jaǵdaılarda iri qara maldyń mıkobakterııasy adamdarda týberkýlezdi týdyrýy múmkin.
Aýrýdyń ataýy" týberkýlez "latynnyń tuberculum sózinen shyqqan, ol "isik"degendi bildiredi. Teri týberkýleziniń kórinisteriniń biri - teri astyndaǵy shyǵyńqylardyń erekshe «týberkýleziniń» paıda bolýy.
Týberkýlezdi juqtyrý barysy qalaı?
Týberkýlezdiń taralýynyń negizgi mehanızmi-aerogendik, ıaǵnı týberkýlez taıaqshasy adam aǵzasyna tynys alý arqyly enedi. Alaıda, tamaq ónimderi arqyly nemese týberkýlez qozdyrǵyshyn juqtyrǵan zattarmen janasý arqyly da juqtyrý múmkin. Týberkýlezdiń ókpe formalary kóbinese mıkrobtyń aýamen enýi kezinde, ishek formalary jáne týberkýlez qozdyrǵyshymen juqtyrǵan ónimderdi qoldaný kezinde paıda bolady.
Aýrýdyń damýy qalaı júredi?
Týberkýlezdiń damýynda eki negizgi kezeńdi bólip kórsetý kerek: ınfekııa (ınfekııanyń aǵzaǵa enýi) jáne aýrýdyń damýy.
Týberkýlez qozdyrǵyshymen ınfekııa bizdiń árqaısymyzda kezdesedi, biraq, aýrý, baqytymyzǵa oraı jıi damymaıdy. Suraq týyndaıdy: qandaı jaǵdaılarda ınfekııa aýrýǵa aınalady jáne aýrýdyń damýyna qalaı qarsy turýǵa bolady? Eger siz mıkrobtyń aǵzaǵa ený sátinen bastap aýrýdyń damýyna deıin týberkýlez ınfekııasynyń damý mehanızmderin qarastyratyn bolsańyz, siz bul suraqqa jaýap bere alasyz. Denege engennen keıin týberkýlez taıaqshalaryn ımmýndyq júıeniń jasýshalary ustap alady: bul bizdiń denemizdiń Koh taıaqshalarymen kúresýdiń alǵashqy jáne tıimdi ádisi.
Eger adamnyń ımmýndyq júıesi jaqsy jumys istese, onda týberkýlez taıaqshalary ımmýndyq jasýshalardyń ishinde joıylady, ınfekııa taralmaıdy, qabyný oshaǵynyń ózi shekteýli bolady - bul ınfekııa proesin aıaqtaıdy. Týberkýlez taıaqshalarynyń ený ornynda shekteýli zaqymdaný oshaǵy qalady, ol kalıı tuzdarynyń jınalýyna baılanysty joıylady. Aıta ketý kerek, mundaı oshaqtarda (kalıılerde) mıkobakterııa týberkýlezi kóptegen jyldar boıy ómir súre alady jáne ımmýndyq qorǵanys tómendegen kezde aýrý týdyrýy múmkin.
Balalarda, qart adamdarda, sondaı - aq ımmýndyq júıeniń belsendiligi tómendegen adamdarda ımmýndyq jasýshalar ınfekııany ustaı almaıdy– bul týberkýlezdiń damýyna ákeledi.
Týberkýlez ınfekııa 7-9% jaǵdaıynda ǵana damıdy dep sanalady. Týberkýlez ınfekııasynyń oshaqtary, tek, týberkýlezdiń asımptomatıkalyq túrine shaldyqqan egde jastaǵy adamdardyń kópshiliginde anyqtalady.
Vakınaııa týberkýlezge qarsy organızmniń qarsylasýynda mańyzdy ról atqarady.
Týberkýlezdi juqtyrý qaýpiniń faktorlary
Týberkýlezdi juqtyrý qaýpi eki negizgi faktormen anyqtalady: týberkýlezdiń ashyq túrimen aýyratyn naýqaspen qarym-qatynas jáne ınfekııaǵa joǵary sezimtaldyq. Týberkýlezdi juqtyrý qaýpi tobyna mynalar kiredi:
* Týberkýlezben aýyratyn naýqaspen turmystyq tyǵyz baılanysta bolatyn adamdar (bir otbasy músheleri, jataqhanadaǵy stýdentter);
* Alkogoldi, esirtkini paıdalanatyn adamdar;
* Penıtenıarlyq mekemelerdiń tutqyndary nemese qyzmetkerleri;
* Medıına qyzmetkerleri;
* Turaqty turǵylyqty jeri joq adamdar.
Týberkýlez damýynyń qaýip faktorlary
Týberkýlezdiń damý qaýpi, birinshiden, ınfekııa epızodynyń bolýymen, ekinshiden, deneniń qorǵanysynyń tómendeýimen anyqtalady. Týberkýlezdi juqtyrý qaýpi bar adamdardyń barlyq toptary avtomatty túrde týberkýlezdiń damý qaýpi joǵary adamdar sanatyna kiredi, alaıda aýrýdyń paıda bolýy úshin taǵy bir shart qajet: ımmýnıtettiń tómendeýi. Týberkýlezdiń damý qaýpi joǵary adamdar tobyna mynalar kiredi:
* Jaqynda juqtyrǵan adamdar (ınfekııadan keıingi alǵashqy eki jyl);
* Buryn týberkýlezge kúdikti adamdar;
* AITV ınfekııasy, qant dıabeti bar adamdar;
* Immýndyq júıeniń belsendiligin tómendetetin dárilermen emdeletin adamdar;
* Esirtkini, alkogoldi, temekini paıdalanatyn adamdar;
* Nashar tamaqtanatyn adamdar.
Týberkýlez profılaktıkasynyń áleýmettik baǵyty
Týberkýlezdiń aldyn-alý áleýmettik baǵytqa ıe, bul memleket aýqymynda ekonomıkalyq jáne sanıtarlyq sıpattaǵy sharalardy júzege asyrýdan turady. Mundaı is-sharalarǵa mynalar jatady:
* halyqtyń turǵyn úı-turmystyq jaǵdaıyn jaqsartý;
* eńbek jaǵdaılaryn ońtaılandyrý, ókpeniń kásibı aýrýlarynyń aldyn alý;
* atmosferalyq aýanyń, sý aıdyndarynyń, topyraqtyń lastanýymen kúresti qosa alǵanda, qorshaǵan ortany saýyqtyrý, kógaldandyrý, ónerkásiptik gıgıenanyń sanıtarııalyq talaptaryn saqtaý;
* tamaqtaný sapasyn jaqsartý;
* maskúnemdikke, nashaqorlyqqa, ýytqumarlyqqa, temeki shegýge qarsy kúres;
* dene shynyqtyrý men sportty damytý, salaýatty ómir saltyn nasıhattaý;
* balalardy saýyqtyrý jáne sanatorıılik-kýrorttyq mekemeler jelisin keńeıtý;
* janýarlar men qustardyń ónerkásiptik óndirisi oryndarynda áleýmettik jáne sanıtarlyq-veterınarlyq is-sharalardy júrgizý.
Týberkýlezdiń speıfıkalyq profılaktıkasy
Týberkýlezdiń speıfıkalyq profılaktıkasynyń (týberkýlezge qarsy ekpelerdiń) basty maqsaty –balalar men eresek turǵyndardyń 30 jasqa deıin speıfıkalyq jeke jáne ujymdyq ımmýnıtet qalyptastyrý. Buǵan BJ vakınasy – bastapqyda tiri, biraq álsiregen MBT shtammy arqyly qol jetkiziledi. BJ vakınasynyń bıologııalyq belsendiligi (ımmýnogendiligi) vakınaııalanǵan adamnyń aǵzasynda tamyr alý, vakınaııa ornynda kóbeıý jáne organızmniń allergııalyq qaıta qurylymdaýymen birge erekshe jaýap berý serpilisimen baılanysty. Bul ony týberkýlezdiń aldyn alý úshin paıdalanýǵa múmkindik beredi.
Vakınaııa jańa týǵan nárestelerge ómirdiń 4-7-shi kúninde júrgiziledi. Birneshe jyldan keıin týberkýlezdiń aldyn alý maqsatynda revakınaııa júzege asyrylady. Týberkýlezdiń aldyn-alý Mantý synamasyn qoldana otyryp, revakınaııaǵa úmitkerlerdi irikteýdi qamtıdy. Tek Mantý reakııasy teris bolǵan adamdar qaıta vakınaııalanady. Týberkýlezge qarsy ekpelerdiń tıimdiligin baǵalaýǵa arnalǵan birqatar jumystardy taldaý, BJ vakınaııasy aýrýdyń damý qaýpin 50% tómendetetinin kórsetedi. Vakınaııa arqyly týberkýlezdiń aldyn-alý tropıkalyq elderde bolatyn ınfekııanyń joǵary qaýpi jaǵdaıynda tıimdi. Ekpelermen qamtý neǵurlym joǵary bolsa, týberkýlezben syrqattaný soǵurlym tómen bolady. Vakınaııa arqyly týberkýlezdiń aldyn-alý ınfekııanyń tómendeýine, týberkýlezdi menıngıt pen ólimniń damý jıiliginiń kúrt tómendeýine ákeledi.
Hımıoprofılaktıka
Týberkýlezdiń aldyn alý úshin hımıoprofılaktıka jáne jappaı flıýorografııalyq jáne allergologııalyq tekserýler erekshe ról atqarady.
Hımıoprofılaktıka-ınfekııanyń damý qaýpi joǵary adamdarda týberkýlez aýrýynyń aldyn alýdyń tıimdi ádisi. Hımıoprofılaktıka arqyly týberkýlezdiń aldyn alý alǵashqyda MBT juqpaǵan, biraq týberkýlezben aýyratyndarmen baılanysta bolǵan saý adamdarda jáne ekinshide-MBT juqtyrǵan nemese buryn aýyryp jazylǵan adamdarda júrgizilýi múmkin.
Bastapqy hımıoprofılaktıka arqyly týberkýlezdiń aldyn alý tek aýrýdy ǵana emes, sonymen qatar ınkýbaııa kezeńinde týberkýlez ınfekııasyn basý arqyly ınfekııany azaıtady, ekinshiden – ekzogendik sýperınfekııanyń aldyn alady jáne endogendik týberkýlez ınfekııasyn belsendiredi.
Flıýorografııalyq tekserýler
Týberkýlezdiń aldyn-alý úshin eresek turǵyndardy jappaı flıýorografııalyq tekserýden ótkizýdiń tıimdiligi joǵary. Jyl saıynǵy tekserý týberkýlezben aýyratyn adamdardy ýaqtyly anyqtaýǵa kómektesedi. Týberkýlezdiń aldyn-alý júıesindegi Flıýorografııa aýrýdyń erte kezeńderinde emdeýdi bastaýǵa múmkindik beredi, bul onyń sátti bolýynyń mańyzdy sharty bolyp tabylady. Naqty jaǵdaılarǵa, ártúrli elderdegi densaýlyq saqtaý organdarynyń materıaldyq-tehnıkalyq jaraqtandyrylýyna baılanysty týberkýlezdiń aldyn alý maqsatynda halyqty jappaı nemese iriktep zertteý júrgiziledi. Iriktemeli tekserý kezinde baqylaýda týberkýlezdi juqtyrý jáne qaıtalama týberkýlezdiń damý qaýpi joǵary adamdar toby bolýy tıis.
Týberkýlez oshaqtaryn saýyqtyrý boıynsha epıdemııaǵa qarsy is-sharalar
Týberkýlezdiń aldyn alý úshin týberkýlez oshaqtaryn saýyqtyrý boıynsha epıdemııaǵa qarsy is-sharalardyń mańyzy zor. Bul is-sharalar epıdemııalyq proestiń barlyq úsh býynyna: ınfekııa kózine, berilý joldaryna jáne týberkýlezge beıim adamdarǵa áser etý arqyly júrgiziledi.
Týberkýlez oshaqtarynda týberkýlezdiń aldyn alý:
* týberkýlezben aýyratyn naýqastardy jáne ásirese MBT-da anyq bólýshilerdi dıagnoz qoıylǵannan keıin aýrýhanaǵa jatqyzý;
* qorytyndylap, al keıinnen - aǵymdaǵy dezınfekııany júrgizý;
* naýqastarmen baılanysta bolǵan adamdardy júıeli, uzaq tekserý;
* ımmýnıtetti qalyptastyrý kezeńinde baılanysta bolǵan adamdardy vakınaııalaý, revakınaııalaý jáne oqshaýlaý;
* janasýda bolǵan adamdarǵa qatysty hımıoprofılaktıka;
* naýqasty jáne aınalasyndaǵy adamdardy sanıtarııalyq-gıgıenalyq daǵdylarǵa úıretý;
* naýqastyń otbasynyń turǵyn úı-turmystyq jaǵdaıyn jaqsartý.
Óndiris jaǵdaıynda týberkýlezdiń aldyn alý
Naýqastardyń turǵylyqty jerindegi oshaqtardaǵy epıdemııaǵa qarsy jáne aldyn alý is-sharalarymen qatar, týberkýlezben kúreste óndiris jaǵdaıynda týberkýlezdiń aldyn alýdyń mańyzy zor. Sanıtarlyq erejelerge sáıkes, týberkýlez aýrýymen aýyratyn naýqastar keıbir óndiristerde jáne birqatar mekemelerde jumys isteýge jiberilmeıdi.
Tyıym salý sharalary qoldanylatyn kásipter tizimin úsh sanatqa bólýge bolady:
Birinshi sanat-mektepke deıingi, mektep jáne sanatorıı-kýrorttyq beıindegi balalar mekemeleriniń qyzmetkerleri.
Ekinshi sanat-shıkizatpen, jartylaı fabrıkattarmen jáne daıyn ónimdermen tikeleı baılanysta bolatyn, sondaı-aq óndiristik jabdyqty jóndeýdi, tazalaýdy jáne dezınfekııalaýdy júzege asyratyn qoǵamdyq tamaqtaný jáne tamaq ónerkásibi qyzmetkerleri.
Úshinshi sanat-kommýnaldyq qyzmet kórsetý salasynyń qyzmetkerleri, onda týberkýlezdiń turaqty profılaktıkasy qajet: monshashylar, shashtarazdar, kosmetologtar, kir jýatyn oryndarǵa kir jýý jáne kıim berýdi qamtamasyz etetin tulǵalar, qoǵamdyq kóliktiń jolserikteri men kondýktorlary, stıýardessalar men taksı júrgizýshileri, sport ǵımarattarynyń, kitaphanalardyń qyzmetkerleri.
Jyl saıyn 24 naýryzda biz Dúnıejúzilik týberkýlezben kúres kúnin densaýlyq, qoǵam jáne ekonomıka úshin osy aýrýdyń apatty saldarlaryna qoǵamnyń nazaryn aýdarý jáne týberkýlezdiń jahandyq indetin joıý boıynsha kúsh-jigerdi jandandyrý maqsatynda ótkizemiz. 1882 jyly osy kúni doktor Robert Koh týberkýlezdiń qozdyrǵyshy bolyp tabylatyn bakterııanyń ashylǵanyn jarııalady, bul aýrýdy dıagnostıkalaý men emdeýdiń jańa múmkindikterin ashty.
Týberkýlez búkil álemde eń qaýipti juqpaly aýrýlardyń biri bolyp qala beredi. Kún saıyn týberkýlezden 4000-ǵa jýyq adam qaıtys bolady. Kún saıyn shamamen 28000 adam aldyn-alý jáne emdeýge bolatyn aýrýmen aýyrady. 2000 jyldan bastap týberkýlezge qarsy jahandyq kúsh-jiger 63 mıllıon adamnyń ómirin saqtap qaldy degen boljam bar.
Alaıda, COVID-19 pandemııasy aýrýmen kúreste qol jetkizilgen jetistikterdi joqqa shyǵardy. 2020 jyly on jyldan astam ýaqyt ishinde alǵash ret týberkýlezden qaıtys bolǵandar sanynyń ósýi baıqaldy. 2020 jyly týberkýlezden 1,500,000 adam qaıtys boldy.
Týberkýlezdi joıý jónindegi jahandyq kúsh-jigerdiń nátıjesinde 2000 jyldan beri 66,000,000 adam ómirin saqtap qaldy
DDSU-Dúnıejúzilik densaýlyq saqtaý uıymy
AITV-ınfekııasy-adamnyń ımmýn tapshylyǵy vırýsy
MBT-týberkýlez mıkobakterııasy
Torakaldy hırýrg, ftızıatr dáriger Kesebaev Tuńǵysh Kúmisbaıly
"Ftızıopýlmonologııa ortalyǵy" DSB Almaty qalasy
