Tobyr halyq emes
1.Tobyrdy madaq arqyly ertý.Kóp adamdar ómir boıy áldekimniń aýyzynan, áldeqandaı madaq estýdi kútip júredi. Siz sol adamnyń estigisi keletin madaǵyn taýyp aıtsańyz, ol sizdiń adal múrıtińizge aınalady. Sizden estigen madaq basqalar ony baltalasa da sizdiń qasyńyzdan ketirmeıdi.
2.Tobyrdy dúnıe arqyly táýeldi etý. Qıynshylyq kórip, kúnin kóre almaı júrgenderge arqar jalaq bir nárse usyný. ,,Qulqyn qusty torǵa túsiredi".
3.Tobyrdy úmit arqyly táýeldi etý. Alys bolashaqpen aldarqatý. Bizdiń juldyzymyz janatyn sát kele jatyr degen ertegige sendirý. Olarǵa oılap taýyp, dáreje úlestirý. Úlestirgen dárejeńdi qońyraýlatyp qoıý. Ary qaraı sózińdi sóıletip qoıyp solardyń esebinen kúnińdi kóre beresiń. Olar sen úshin jan beretin daıyn áskerge aınalady.
4.Tobyrdy tańqaldyrý ońaı. Senimine kirgen tobyrǵa sý tómen qaraı aǵady, aspan kók, shóp jasyl deseń jetip jatyr. ,,Bul rasynda aqıqat ǵoı, qandaı danyshpandyq!" dep shý ete qalady. Ózge bireýler, buǵan nege tańqalasyńdar, jurttyń bári biletin nárse ǵoı dese, kóre almaı jatyrsyńdar degen sandyraqtaryn jaýdyrady.
5.Tobyrdy nıettes bolǵansyp táýeldi etý. Tobyrdyń jan jarasyn taýyp, soǵan em izdeýshi bolyp kóriný. Jaýyn qosyla jamandaý. Bul eshqandaı shyǵyn shyǵatyn nárse emes. Jaı ǵana qamqor bolyp kórinseń jetedi.Tobyrdyń kúsh-qýatyn óz múddeńe paıdalana beresiń.
6.Tobyrdyń qaýiptiligi - tobyrda Otan degen uǵym bolmaıdy.Olarda múdde ǵana bar. Kim múddesine jumys jasasa, múddesine jumys jasaıtyn bolyp kórinse, soǵan erip kete beredi. Tobyrdyń qorqynyshtylyǵy - tobyr dospen, qasty ajyrata bilmeıdi.
Murathan ShOQAN,
,,Jaratylysnama" kitaby. 1998 jyl.
