Shymkentte alǵashqy jartyjyldyqta ekonomıkanyń bazalyq sektorlary boıynsha turaqty ósim qamtamasyz etildi. Qala ekonomıkasynyń qýat alýy ishki rezervimizdi júıelep, ınfraqurylymdyq jobalardy tabysty iske asyrýǵa múmkindik berdi.
Qazirgi kezde qaladaǵy 81 shaǵynaýdan men turǵyn alaptyń ishinde 5 eldi meken aýyz sý júıelerimen jartylaı qamtylǵan bolsa, 7 eldi mekenniń turǵyndary – aýyz sý tasymalyna táýeldi bolyp otyr. Bıyl aýyz sýmen qamtý boıynsha 16 mlrd teńgege 14 jobanyń qurylysy bastaldy. Onyń ishinde aýyz sý tasymalyna táýeldi bolyp otyrǵan 7 eldi mekenniń turǵyndary men sý júıelerimen jartylaı qamtylǵan 2 eldi mekenge sý jetkizetin 3 magıstraldy júıelerdiń jáne 11 eldi mekende ishki oramdyq sý júıeleriniń qurylystary júrgizilýde.
Káriz júıeleri boıynsha 7 mlrd teńgege 13 nysannyń qurylystary qolǵa alyndy. Onyń ishinde 3 magıstraldy jáne 10 ishki oramdyq káriz júıeleri salynyp, ortalyqtandyrylǵan káriz júıelerimen qamtylǵan turǵyndar úlesi 54 paıyzǵa jetpek. Sapaly elektr energııasymen qamtýda bıylǵy jyly 9,6 mlrd teńgege 14 nysannyń qurylysy bastaldy. Elektr jelilerin jańartý jumystary eń aldymen elektr energııasynyń sapasy tómen bolyp otyrǵan 16 eldi mekendi qamtıdy.
Búgingi tańda qalada 33 eldi mekenniń turǵyndary tabıǵı gazben jartylaı qamtylǵan bolsa, 8 eldi mekenge gaz júıeleri tartylmaǵan. Bıylǵy jyly halyqty gazben qamtý salasyna 6,2 mlrd teńge qaralyp, 18 nysannyń qurylysy bastaldy. Nátıjesinde gaz taratý stanııasy iske qosylyp, 11 myńǵa jýyq turǵyn gaz júıelerimen qamtylmaq. Jyl sońyna deıin qala turǵyndaryn gazben qamtý kórsetkishin 93 paıyzǵa jetkizý kózdelgen.
Kólik ınfraqurylymyn damytý mindetteri sheńberinde bıylǵy jyly 163 kósheni kúrdeli jáne ortasha jóndeýden ótkizý jumystary bastaldy. Qaladaǵy basty transporttyq arterııa – D.Qonaev dańǵylynyń jalǵasyn salý jumystary qarqyndy túrde iske asyrylýda. Uzyndyǵy 31,6 shaqyrymdy quraıtyn A-2 avtomagıstrali qaıta qurylymdaýdan ótkizilip otyrsa, ońtústik jáne shyǵys aınalma joldarynyń jáne 2 jolaıyryqtyń qurylystary júrgizilýde. Bul jumystardyń barlyǵy qalanyń kommýnaldyq ınfraqurylymynyń sapasyn maqsat tutyp, kólik ınfraqurylymyn damytýǵa serpin bermek.
AVT. PERIZAT