Qazaqstanda jyl oqıǵasyna aınalǵan bıylǵy sý tasqyny jańa sý mamandaryna dilgirlikti kórsetti. Sodan keıin ǵana osy salaǵa nazar aýdaryldy. Búgin sý mamandyǵy boıynsha bilim berýde qandaı ózgeris bar, aldaǵy tasqyndar men sý máselesin sheshýge qajetti mamandardyń deńgeıi qandaı bolýy múmkin? Sý resýrstary jáne ırrıgaııa mınıstrliginiń ókili jaýap beredi.
Elde sý resýrstaryn basqarý, sý qaýipsizdigi, gıdrotehnıkalyq qurylys jáne basqa da salalarda maman tapshylyǵy baıqalady. Bul jaıynda Sý resýrstary jáne ırrıgaııa mınıstrligi Ǵylym jáne ınnovaııa departamentiniń basqarma basshysy Dıdar Jánibekuly aıtyp, sý mamandaryn daıarlaý salasyndaǵy ahýal týraly aqparat berdi. Onyń aıtýynsha, elimizde sý resýrstary men sý sharýashylyǵy salasyndaǵy mamandarǵa suranys jyldan jylǵa artýda.
JAŃA MINISTRLIKTIŃ JAŃA JOL KARTASY
Qazirgi tańda Qazaqstannyń sý sharýashylyǵy salasynda shamamen 10 myńnan astam adam jumys isteıdi, bul kórsetkish kóbine tehnıkalyq jáne basqarýshylyq deńgeıdegi mamandarmen tolyǵýda. Al sovet odaǵy ydyraıtyn qarsańda Sý mınıstri bolǵan, keıinnen Sý komıtetin basqarǵan Narıman Qypshaqbaev sol kezde osy mınıstrlikte bas-aıaǵy 200 myńnyń ústinde adamnyń jumys istegenin aıtqan edi. Bul tusta qazirgi mınıstrliktiń tek 2023 jyly ǵana qurylǵanyn da aıta ketken jón.
Eldiń sý sharýashylyǵynyń negizgi qurylymdary men sý qaýipsizdigi boıynsha mamandardyń jetispeýshiligi saladaǵy tıimdi jumys isteý úshin úlken kedergi keltirýde. Osy sebepti, 2024-2025 jyldarǵa arnalǵan Jol kartasy aıasynda sý sharýashylyǵy salasyn damytý úshin birneshe mańyzdy bastamalar qolǵa alynǵan.
Jol kartasy 28 naqty sharany qamtıdy, olardyń ishinde:
Sý sharýashylyǵy mamandaryna suranysty taldaý;
Bilim berý baǵdarlamalaryn jańartý;
Joǵary oqý oryndary men kolledjderdiń materıaldyq bazasyn jaqsartý syndy máseleler bar.
ARNAIY OQÝ ORYNY AShYLDY. SALADAǴY SAN ARTTY
Jańalyqtardyń biri – 2024 jyly Qazaq Ulttyq sý sharýashylyǵy jáne ırrıgaııa ýnıversıtetiniń ashylýy. Bul ýnıversıtettiń maqsaty – eldegi sý mamandaryn daıarlaý sapasyn arttyrý jáne jańa standarttar men tehnologııalardy engizý bolyp tabylady. Bul oqý orny Qazaqstanda sý salasyna qajetti kadrlardy daıarlaý júıesiniń damýyna jańa serpin bermek. Ýnıversıtette alǵashqy oqý jylynda bakalavrıatqa 129, magıstratýraǵa 1, doktorantýraǵa 13 stýdent qabyldanǵan. Stýdentter úshin teorııalyq bilimdi praktıkamen ushtastyrý máselesi de nazardan tys qalmasa kerek. Osy maqsatta «Qazsýshar» mekemesimen memorandýmǵa qol qoıylyp, 80-nen astam stýdent óńirlik mekemelerde óndiristik tájirıbeden ótkeni aıtylady.
Dıdar Jánibekulynyń málimetinshe, búgingi tańda sý salasyna kadrlar 10 joǵary oqý ornynda daıarlanady. 2024-2025 oqý jyly sý mamandyqtaryna (sýmen jabdyqtaý jáne sý burý, sý resýrstary jáne sý paıdalaný, gıdrologııa, gıdrogeologııa, gıdrotehnıkalyq qurylys jáne sý resýrstaryn basqarý) 523 stýdent bakalavrǵa qabyldandy. 2023-2024 oqý jyly osy mamandyqtarǵa 266 stýdent qabyldanǵan bolatyn. Sý sharýashylyǵyna qajetti jumysshy orta býyn mamandaryn daıarlaý elimizdiń 6 óńirinde ornalasqan 8 tehnıkalyq jáne kásiptik bilim berý kolledjderinde júrgiziledi.
Sonymen qatar, Oqý-aǵartý mınıstrligi men oblys ákimdikteriniń aqparatyna sáıkes 2025-2026 oqý jyldarynan bastap Qaraǵandy, Ulytaý oblystaryndaǵy kolledjderinde «Gıdrotehnıkalyq melıoraııa» jáne «Gıdrotehnıkalyq qurylys» jańa mamandyqtar boıynsha oqytý josparlanýda.
«Ortalyq Azııadaǵy aımaqtyq ekologııalyq ortalyǵynyń qoldaýymen Shý-Talas, Aral-Syrdarııa basseındik ınspekııalardynyń 20 mamany transshekaralyq ózender basseınderindegi sý resýrstaryn biriktirilgen basqarý boıynsha oqý trenıngterinen ótti», - deıdi Sýmın Ǵylym jáne ınnovaııa departamentiniń basqarma basshysy Dıdar Jánibekuly.
JAS MAMANǴA JASALǴAN JAǴDAI. SENÝGE BOLA MA?
Sýmın Ǵylym jáne ınnovaııa departamentiniń basqarma basshysy Dıdar Jánibekuly atap ótkendeı, qazirgi kezde sý mamandaryn daıarlaý sapasyn arttyrý úshin jańa kásiptik standarttar engizilip, bilim berý baǵdarlamalary qaıta qaralýda. Bul sharalar gıdrotehnıkalyq qurylys, sý resýrstaryn basqarý, ekologııa jáne gıdrologııa sııaqty salalarda jańa bilim berý baǵdarlamalaryn engizýge yqpal etedi. Osylaısha, elimizdiń sý resýrstaryn tıimdi paıdalaný maqsatynda bilim berý júıesi únemi jańartylyp otyrýy múmkin.
Sý sharýashylyǵy salasyna mamandar daıarlaýdyń sapasyn arttyrýda granttar júıesi de mańyzdy. 2024-2025 oqý jylynda 523 stýdent sý resýrstary, gıdrologııa, gıdrogeologııa jáne sý paıdalaný mamandyqtary boıynsha granttar negizinde oqýǵa qabyldanǵan. Bul kórsetkish ótken jylmen salystyrǵanda aıtarlyqtaı artyp, sý sharýashylyǵyna qyzyǵýshylyq tanytqan jastardyń sanynyń ósip otyrǵanyn kórsetedi. Granttardyń kóbeıýi salanyń mańyzdylyǵyn túsingen jastardyń sapaly bilim alýyna múmkindik bermek. Mysaly, 2022 jyly Maqtaaral agrarlyq kolledjinde «Gıdrotehnıkalyq qurylys» mamandyǵy boıynsha 44 stýdent oqysa, 2024 jyly olardyń sany 94-ke jetken.
Sýmın Ǵylym jáne ınnovaııa departamentiniń basqarma basshysynyń pikirinshe, sý sharýashylyǵy mamandaryn daıarlaý sapasyn arttyrý úshin qos dıplomdyq baǵdarlamalar da belsendi túrde damyp keledi. Qazaqstannyń jetekshi joǵary oqý oryndary men sheteldik ýnıversıtetter arasynda seriktestik ornatylyp, stýdentterge halyqaralyq deńgeıdegi bilim alýǵa múmkindik beriledi. Bul baǵdarlama arqyly stýdentter óz bilimin tek teorııalyq turǵydan emes, halyqaralyq tájirıbe men praktıkalyq daǵdylarmen tolyqtyrady. Bul sharalar sý mamandaryn daıarlaý júıesin álemdik deńgeıge kóterýge kómektesedi.
Sý resýrstaryn tıimdi basqarý úshin Qazaqstan 2027 jylǵa deıin 11 kásiptik standartty jańartýdy jáne 9 jańa standart ázirleýdi josparlap otyr. Sonymen qatar, bilim berý baǵdarlamalaryna ınnovaııalyq ádister engizilip, sý sharýashylyǵy mamandyqtary «Bolashaq» baǵdarlamasyna qosylǵan.
Sý salasyndaǵy mamandardy daıarlaý men jumysqa ornalastyrýda dýaldi oqytý júıesi de úlken mańyzǵa ıe. Dýaldi oqytý stýdentterge teorııalyq bilim men óndiristik tájirıbeni úılestirýge múmkindik beredi.
Bul jaıynda Dıdar Jánibekuly bylaı deıdi:
«Kolledjde dýaldy oqytý júıesi 2021-2022 oqý jylynan bastap engizildi. Dýaldi oqytý degenimiz – bul oqytýdyń teorııalyq bóligi bilim berý uıymynyń bazasynda, al praktıkalyq bóligi jumys ornynda ótetin oqytý túri. Dýaldi bilim berý júıesi kolledjde teorııalyq oqytýdyń – 40% jáne óndiriste keminde – 60% qamtıdy. Negizgi maqsaty – jumysqa ornalastyrý. Kolledjder dýaldy oqytý júıesi aıasynda bilim alýshylardy kásiptik oqytý men óndiristik oqytý praktıkasynan ótkizý maqsatynda jergilkti jerlerde, aýdandarynda ornalasqan sý sharýashylyǵyndaǵy kásiporyndarymen áleýmettik seriktestik retinde kelisim-shartqa turǵan. Kolledj túlekteri jumyspen qamtý naryǵynda erkin básekelese otyryp, óńirdiń kásiporyndary men uıymdarynda da sátti jumys isteıdi», - deıdi ol.
Eldegi sý sharýashylyǵy salasyndaǵy maman tapshylyǵyn sheshýge «Dıplommen aýylǵa» memlekettik baǵdarlamasy da belsendi túrde yqpal etip keledi. Bul baǵdarlamanyń aıasynda aýyldyq aımaqtarda jumys isteıtin mamandarǵa áleýmettik qoldaý kórsetilip, sý resýrstaryn basqarýǵa baılanysty mamandyqtarǵa suranys artqany baıqalǵan. Bul shara aýyldyq óńirlerde joǵary bilikti mamandardyń jumysqa ornalasýyna múmkindik beredi.
Delnaz Menseıitova
