«Abaı týraly estelikter» kitaby bes myń danamen jaryq kórdi

1167
 Adebiportal.kz portaly jaqsy jańalyq týraly jazdy. Jaqynda Abaıdyń «Jıdebaı-Bórili» memlekettik qoryq-mýzeıiniń asyl qorynda saqtalǵan qoljazbalardyń negizinde «Abaı týraly estelikter» kitaby «Ádebıettiń áleýmettik mańyzdy túrlerin satyp alý, basyp shyǵarý jáne taratý» baǵdarlamasy aıasynda 5000 taralymmen jaryq kórdi. Kitaptyń jalpy redakııasyn basqarǵan – jazýshy, Abaıdyń «Jıdebaı-Bórili» qoryq mýzeıiniń dırektory Bolat Júnisbekov. Oqyrmandar bul kitaptan Qazaqstan Respýblıkasynyń Tuńǵysh Prezıdenti N.Nazarbaevtyń hákim Abaıdyń IýNESKO kólemindegi 150 jyldyq mereıtoıy qarsańyndaǵy «Abaı týraly sóz» baıandamasymen, A.Qunanbaıulynyń nemere inisi Árham Kákitaıuly men balasy Týraǵul Abaıulynyń, zamandasy ári shákirti, kórnekti aqyn Kókbaı Janataıulynyń, abaıtanýshy, shejireshi Nııazbek Aldajarulynyń estelikterimen tanysa alady. Dala danyshpany, kemeńger tulǵa Abaıǵa qatysty ár derek, árbir tarıhı jazba baǵa jetpes qundylyq. Sol qundylyqtardyń muraǵat túkpirinde eleýsiz qalyp qoımaı, ýaqytpen birge jasap, kezindegi túrli oqıǵalardan syr shertip, búgingi qaýymdy keshegi kúnderdiń syr-sıpatyna qanyqtyryp otyrǵany abzal. Abaıdy taný arqyly ómir qubylystaryn, qoǵam damýynyń qupııalaryna da tereńirek boılaıtynymyz anyq. Osy turǵydan kelgende «Abaı týraly estelikter» jınaǵy tek abaıtanýshylar men oqytýshy, stýdentterdiń ǵana emes, oıly oqyrmannyń suranysyn qanaǵattandyratyn qazyna.
Pikirler