Bul týraly QR juqpaly aýrýlar boıynsha jetekshi mamany Dınagúl Baesheva Prezıdent janyndaǵy Ortalyq kommýnıkaııalar qyzmetinde ótken brıfıngte aıtty, dep jazady baq.kz.
Koronavırýs dıagnozy qoıyldy degende shoshymaý kerek. Sebebi, bul vırýs tumaý sııaqty tarap ketti, odan qorqýdyń jóni joq. Dertten jazylyp shyǵý úshin tıisti sharalardy oryndaý qajet. Iaǵnı, eń aldymen oqshaýlaný, sanıtarlyq-gıgıenalyq talaptardy oryndap, bólmeni jıi jeldetip, dezınfekııa jasap otyrsańyz, sonyń ózi sizge úlken kómek bolady. Al, eger dene qyzýyńyz kóterilse, demek, sizdiń vırýsqa qarsy turatyn kúshińiz bar degen sóz. Alǵashqy úsh kúnde temperatýra kóterilýi múmkin. Dene qyzýyn aǵza kótere alýy úshin kúsh kerek, demek, durys tamaqtaný qajet. Raıonnyń nárli bolýyn qadaǵalap otyryńyz. Temperatýrany elemeı, ózge de istermen aınalysýǵa bolmaıdy, vırýspen kúresý jaıyn oılaý kerek. Aýrýdy asqyndyryp almaý jaǵyn oılasańyz, aman-esen jazylyp shyǵasyz, - dedi ol.
Dınagúl Baesheva vırýs 60 jastan asqan adamdarǵa qaýipti ekenin eskertti.
Ásirese, qosymsha sozylmaly aýrýlary bar adamdar, ıaǵnı júrek aýrýy, ókpe, baýyr, búırektyń sozylmaly aýrýly, artyq salmaq jáne qant dıabeti bar adamdardyń densaýlyǵyna muqııat bolý qajet. Bul aýrýdyń taǵy bir ereksheligi – onyń kózge kórinbeıtin klınıkasy bary. Eger qandaı da bir jaqynyńyz nemese tanysyńyz "bir apta boldy, entikpe paıda boldy, sharshap qalamyn" degen bolsa, mindetti túrde dáriger shaqyryńyz. Qazir aýyryp jatqan adam kóp, qońyraý shalǵanda jedel járdem qyzmetine birden túse almaýyńyz múmkin. Sonda da túsinistik tanytyp, qaıta habarlasyńyz nemese ózińizdiń ýchaskelik dárigerińizge aýrý belgilerin aıtyńyz, - dedi ol.
