• Қазақ
  •   
  • Qazaq
  •   
  • قازاق
  •   
    Home » Aıdarlar » Qolóner » Jazgúl JUMABAI: Kóne túrik «rýna» jazýyn kesteleý arqyly elge nasıhattaǵym keledi

    Jazgúl JUMABAI: Kóne túrik «rýna» jazýyn kesteleý arqyly elge nasıhattaǵym keledi

    – Kóne túrik jazýly kestelerge halyqtyń suranysy qalaı? Jeke kórmeńizdi ótkizý oıyńyzda bar ma?

     – Kóne túrik jazýy ata babalarymyzdyń asyl murasy, tym yqsham ári jeńil jazylyp oqylatyn jazýy edi. Bul jazýmen Kúltegin, Bilge qaǵan, danyshpan Tonyquq jáne basqa da san myńdaǵan jazýlary  Ortalyq Azııada kezdesedi. Jartastarda, altyn kúmis ydys aıaqtarda, saýyt saımandarda,  temirden, aǵashtan, súıekten jáne basqa buıymdarda, kıiz syrmaq kestelerde, qaǵaz matalarda kezdesedi. Bul sonaý eski tóljazýymyzdy ekiniń biri jaqsy meńgerip keńinen qoldanǵandyǵyn, atalarymyzdyń óte saýatty bolǵandyǵyn tolyq dáleldeıdi. Meniń maqsatym da osy kóne muramyzdy umytyp ketpeı, este saqtap, ózimizdiń jazýymyz bolǵan álem órkenıetinde ornymyz bólek ekendigin tanytqym kelip, osylaısha  túrli tústi matalarǵa kestelep, japsyrma etip kóne túrikshe mátinderdi jazyp nasıhattap kelemin.

     Elimiz egemendik alǵannan beri umytylyp qalǵan ejelgi tarıhymyz, dástúrimiz qaıtadan jańǵyryp keledi. Táýelsizdik alǵannan soń osy jyldar ishinde kóne túrik jazýy týraly kóptegen jańalyqtar elge tarady. Osy kúnge deıin jazylǵan maqala, ǵylymı eńbekter sany da artyp keledi. Endi osy Kóne túrik jazýly kestege degen suranys jalpy halyqta bolmasa da, ǵylym-bilimde júrgen adamdar arasynda óte kóp. Kudaı qalasa, Astanadaǵy EKSPO-ǵa baryp, da shaǵyn kórme ótkizsem degen oıym bar. Ulttyq ónerimizdiń máńgilik dástúrli qazynasyn zamanaýı óner úlgisinde qaıta jańǵyrtyp, álemdik óner deńgeıine kóteretin múmkindik týady dep oılaımyn.

     Bul – qazaq halqynyń dástúrli óneri ári kóne túrkilik shyǵarma – ulttyq mánerli qundylyq dep aıtýǵa bolady. Ejelgi babalarymyzdyń dástúrli jazýyn el jadynda qaıta jańǵyrtý úshin jańashyl, batyl baǵyt qajet. Bul – qajyrly eńbekti qajet etetin jumys. Osy qolónerimdi shyǵarmashylyq izdený arqyly kórkemdik, tehnıkalyq ádis-tásilderdi jan-jaqty damytýdy kózdeımin.

    – Ǵalymdardan bólek, qarapaıym halyq sizge qandaı maqsattaǵy syı-sııapatqa tapsyrystar túsirip jatady?

    – Týǵan kúnde mereıtoı ıeleriniń, úılený toıyndaǵy eki jastyń aty-jónderin, qazaq rýlarynyń ataýlaryn kóne túrikshe bizkestemen jazdyryp alyp jatady. Keıde qazaq ataýyn, rý ataýyn jáne t.b qalaǵan mátinderin kesteleý arqyly jasap berem. Jalpy bul isti hobbı retinde basaǵan edim. Sondyqtan áli de jetildire túsýim kerek. Tapsyrys berýshi azamattardyń usynysyn da qoldaımyn. 

     

     

     

     


    Áńgimelesken Arman SERIKULY

     

     

     

     

    Leave a Reply

    x

    Check Also

    О́nerinde ótkenniń izi jatyr…

    Ushar basyn bult shalǵan Alataýdyń baýraıyna aqshańqan kıiz úı tigilgen. Aınalasy alqyzyl gúlge oranǵan qazaqy ...